| Komentář – anotace |
"Za pět hodin uvidím Ježíše." Těmito slovy končí deník Jacquesa Fesche, který byl odsouzen k trestu smrti a sťat gilotinou v roce 1957 ve věku 27 let. Dva měsíce před výkonem rozsudku začíná ve vězeňské cele psát Deník, věnovaný své dceři Véronique, která měla v té době šest let. Ví, k čemu je odsouzen. Zapisuje každodenní život člověka, který den za dnem očekává svůj neodvratně blížící se poslední východ slunce, ale také své setkání s Bohem tváří v tvář. Bezprostřední blízkost vlastní smrti dává Jacquesovým slovům strhující pravdivost. Uběhla léta a ti, jimž diskrétnost ukládala doposud mlčet, hovoří ochotněji. |